Že se v důchodu počítá každá stokoruna vám potvrdí většina penzistů. Mnoho lidí se však nevědomky připraví o peníze z prosté nevědomosti. Přečtěte si 5 nejčastějších důvodů, které vám zkrátí penzi.
- KRATŠÍ DOBA POJIŠTĚNÍ
Vyplatí se z hlediska výše důchodu pracovat déle nebo pobírat větší plat? Pojďme si to ukázat na příkladu.
David začal pracovat hned po vyučení a celkem odpracoval 47 let. Jeho osobní vyměřovací základ činí 27 000 Kč. Karel studoval medicínu. Studium ho ale nebavilo, a tak přešel na jiný obor. Ten dostudoval a až poté začal pracovat. Odpracováno má proto pouze 40 let, tedy o 7 let méně než David. Protože vydělával více než David, jeho osobní vyměřovací základ ale 37 000 Kč. Kdo bude mít nakonec vyšší důchod?
Na větší penzi dosáhne David, který odváděl menší sociální pojištění, zato ho ale platil déle než Karel. Doba studia se totiž od roku 2010 do odpracovaných let nepočítá. David tedy bude pobírat 16 434 Kč a Karel o 368 Kč méně.
2. CHYBĚJÍCÍ DOKUMENTY
O tom, jak jsou dokumenty potvrzující zaměstnání důležité, se přesvědčila paní Pavla. Odpracovala 42 let, ale z osobního listu důchodového pojištění zjistila, že nemá započítané 2 roky, kdy pracovala na dohodu o provedení práce, ze které odváděla sociální pojištění. ČSSZ totiž neevidovala žádný doklad potvrzující tuto dobu zaměstnání, a proto jí započítala pouze 40 let.
Mnoho lidí ale počet odpracovaných let nekontroluje a neinformuje se jako paní Pavla. Poté, co Pavla dodala potvrzení od bývalého zaměstnavatele, ČSSZ jí tuto dobu započítala do celkových odpracovaných let. Její vyměřovací základ se tím zvýšil z 30 000 Kč na 30 500 Kč. To znamená, že z původně vyměřených 14 976 Kč starobního důvodu narostl o 656 Kč na 16 632 Kč.
3. VÝPADEK ZAMĚSTNÁNÍ BEZ REGISTRACI NA ÚP
Pan Jiří za život prošel mnoha zaměstnáními, vyzkoušel práci na živnost i klasický zaměstnanecký poměr. Občas se stalo, že při přechodu do jiného zaměstnání strávil 2-3 měsíce doma, aniž by si platil sociální pojištění nebo se registroval na úřadu práce. Když ČSSZ tuto dobu sečetla, zjistila, že v součtu pan Jiří neplatil sociální pojištění dva roky.
Panu Jiřímu proto započítala pouze 38 odpracovaných let a z vyměřovacího základu 28 000 Kč dosáhl na důchod 13 489 Kč. Kdyby se ovšem při přechodu do jiných zaměstnání býval registroval na úřadu práce a započítáno by měl 40 let, měl by nárok na důchod ve výši 14 027 Kč.
4. PŘEDČASNÝ ODCHOD DO DŮCHODU
Paní Helena odpracovala 41 let a 11 měsíců, když se rozhodla odejít do důchodu. Z jejího osobního vyměřovacího základu 24 000 Kč má nárok na 13 657 Kč. Kdyby ale pracovala jen o měsíc déle, pobírala by penzi ve výši 13 910 Kč.
5. PRÁCE NA NEVÝHODNOU SMLOUVU
Část penzistů se i v důchodovém věku rozhodně zůstat pracovat. Stejně jako pan Tomáš, který pracoval pro svého zaměstnavatele i po odchodu do penze. Tomáš odpracoval 42 let a z vyměřovacího základu 22 000 Kč pobíral penzi 14 240 Kč. Po dalším odpracovaném roku si ale zapomněl podal žádost o zvýšení důchodu. Za 360 kalendářních dní, které pro bývalého zaměstnavatele ještě odpracoval, by se mu navýšil důchod na 14 328 Kč.
Kdyby ale pan Tomáš pracoval místo zaměstnanecké smlouvy na dohodu o provedení práce (DPP) a vydělal si méně než 10 000 Kč měsíčně, nemusel by z tohoto příjmu odvádět žádné pojistné. Tím by si přilepšil dokonce o několik tisíc korun.
Mít přehled v legislativě, dokumentaci a smlouvách je náročné, a proto je dobré konzultovat vše okolo důchodu dopředu s finančním poradcem. Ten vám dokáže poradit, jak nepřijít zkrátka a dostat ze svých celoživotních odvodů zpět maximum financí.
TIP: Zajímá vás, jak vysoký bude váš důchod? Přemýšlíte, jak se zajistit na stáří? Pokles příjmu vás při odchodu do důchodu může nepříjemně zaskočit jako mnoho penzistů před vámi. Přijďte se poradit, jak naspořit na stáří už v produktivním věku, abyste měli dostatek peněz nejen na složenky, ale také na koníčky, zábavu a vše, co budete v penzi potřebovat.