V posledních dnech jsme svědky největšího propadu cen světových akcií od roku 2008. Není žádným tajemstvím, co tento proces vyvolalo. Otázkou je, co z tohoto vývoje vyplývá pro investory, resp. jak bychom se měli za této situace zachovat.

Pojďme si nejprve položit otázku, co o koronaviru COVID-19 víme a v čem je specifický.

  • Má podobné příznaky jako chřipka, je nakažlivější a nesnadno se od ní odlišuje.
  • Jak se mohli přesvědčit Italové či Britové, kolektivní imunita na něj – minimálně prozatím – nefunguje.
  • Nechová se ani jako klasická viróza, která obvykle s teplejším obdobím odchází ze scény. Důkazem je celosvětové šíření pandemie bez ohledu na podnebí.
  • Má poměrně dlouhé inkubační období, což usnadňuje jeho šíření mezi populací.
  • Na první pohled nevypadá nebezpečně, takže je obyvatelstvem v začátcích podceňovaný.
  • Vrací se zpět a lze se jím znovu nakazit.
  • Prozatím není na něj k dispozici žádný účinný lék a jeho případné hromadné zavedení bude trvat řadu měsíců.
  • Ochranná opatření jsou poměrně nákladnou záležitostí, což limituje možnosti slabších ekonomik.
  • Existuje vážná obava, že tento virus, díky rozšíření do zemí s nekontrolovatelnými aglomeracemi obyvatelstva (Indické či jihoamerické slamy, Írán, některé africké státy, apod.), nebude nikdy zcela vymýcen.

Dá se tedy říct, že COVID-19 je pro většinu analytiků velkou neznámou a zřejmě tomu tak nějakou dobu bude. Co lze téměř s určitostí předpokládat je, že zotavení ekonomik a nastartování sféry služeb spojených zejména s cestovním ruchem může trvat i několik let. Během této doby bude svět fungovat v ohraničeným sektorech podle toho, do jaké míry se podaří té či oné zemi problém s koronavirem zvládnout a jak účinná opatření zavede pro ochranu návštěv a zabránění recidivy. Ochranné bariéry budou zároveň působit jako brzda ekonomického růstu. Naproti tomu, výhodu budou mít některé asijské ekonomiky s disciplinovaným obyvatelstvem (Čína, Thaiwan, Jižní Korea a zřejmě brzy Japonsko), které mohou v maximální míře zužitkovat to, že se jim podařilo koronavirus dostat pod kontrolu a nyní se mohou stát leadery ekonomické stabilizace. Již nyní je vidět rostoucí závislost většiny států na dodávkách z Číny a tento fenomén se zřejmě bude dále prohlubovat.

Naopak, liberálním státům západní Evropy a severní Ameriky překonání problémů spojených s koronavirem bude zřejmě trvat déle a s výrazně vyššími ztrátami jak na lidských životech, tak i ekonomickém potenciálu. Nejvíce budou zasaženy malé a střední podniky závislé na cizím kapitálu a sféra služeb zabezpečována drobnými živnostníky. Může se stát, že řada z nich odejde ze scény a uvolní prostor pro přeživší kapitálově silné koncerny nebo nové hráče, kteří vstoupí na trh. Lze tedy počítat s další koncentrací kapitálu. Vyspělé státy pro nastartování ekonomického růstu a odvrácení hrozby enormní nezaměstnanosti se začínají znovu zadlužovat, což vrátí zpět problémy jejich příliš vysoké dluhové zátěže po pádu Lehman Brothers v roce 2008, což se dotkne v našem prostoru zejména jihoevropských států a tím i celé Evropské unie. Problém, který značně komplikuje situaci je nejednotnost postupu ekonomicky nejvyspělejších zemí a opožděná reakce většiny z nich.

Zdá se tedy, že celosvětová recese je nevyhnutelná. Otázkou je, v jaké intenzitě zasáhne celosvětovou ekonomiku, jak dlouho bude trvat a hlavně, co z toho vyplývá pro potencionálního investora.

Co konkrétně způsobuje propad ceny akcií?

Existuje k tomu několik důvodů.

1. Chování institucionálních majitelů

Na akciových trzích se akcie nakupují z různých důvodů. Většina akcií se stává součástí portfolia majetku jiných společností a tvoří jejich rezervy nebo zdroj financování potřeb. Ve chvíli, kdy začnou ceny akcií klesat, klesá s nimi i hodnota kapitálu těchto firem. Ne každá firma či společnost si může dovolit akceptovat pokles ceny svých aktiv. Týká se to např. bank, které by vykázáním ztráty z důvodu nižšího ocenění aktiv mohly mít v institucionálním prostředí problémy se zachováním své existence. Proto jejich manažeři raději prodávají i velmi kvalitní tituly pod cenou, aby zabránili vykázání ještě větších nekontrolovatelných ztrát v hospodářském výsledku. Takto uvolněná aktiva se snaží dočasně zaparkovat do relativně „bezpečného“ přístavu státních dluhopisů, pokladničních poukázek nebo do zlata. V důsledku vzniklé nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou cena akcií padá, zatímco cena zlata roste.

2. Investiční strategie kolektivního investování

Akcie ve vysoké míře jsou zakomponovány také do investičních strategií podílových fondů a jiných investičních nástrojů. Např. automatizovaný obchodní systém ARTS Asset Management společnosti C‑Quadrat reaguje na poklesy cen akcií tím, že automaticky snižuje akciovou kvótu až na nulu a přemísťuje je do fondů peněžního trhu. Strojově nastavené algoritmy ještě více prohlubují paniku, protože v reakci na krátkodobé trendy jsou schopny jeden týden stejné akcie nakupovat a v dalším týdnu je prodávat. Podobně reaguje celá řada investičních strategií, u nichž velkou roli hraje rozkolísanost ceny ve vztahu k délce investičního horizontu.

3. Spekulanti

Ačkoliv jsou akcie typickým nástrojem dlouhodobého investování, ve skutečnosti je ve velké míře nakupují ti, kteří chtějí těžit z krátkodobých cenových pohybů. V řadě případů nakupují a prodávají velká množství akcií s využitím tzv. finanční páky, což mj. způsobuje rozkolísání cen. Spekulanti z obavy krátkodobých ztrát z akciových trhů prchají stejně rychle jako když nakupují s vidinou zisku.

4. Vyplašení amatéři

Čtvrtým důvodem, proč klesají ceny akcií je podle mě typická reakce finančně negramotných amatérů. Místo toho, aby levně nakupovali, zpanikaří a začnou prodávat, čímž si zakonzervují ztrátu. Chovají se stejně nerozumně jako ti, kteří by v obchodě byli ochotni nakoupit mléko či jiné zboží pouze tehdy, jestliže naroste jeho cena. Podobně jako snížení ceny mléka obvykle není způsobeno jeho nižší kvalitou, i cena akcií v uvedených případech nepoklesla z důvodu snížení hodnoty majetku, který reprezentuje. Důležité je, že na jejich panikaření mohou informovaní a finančně gramotní investoři vydělat slušné peníze. 

Jak by se měl tedy za této situace správně zachovat finančně gramotný investor?

V prvé řadě je zapotřebí položit si otázku, kdy budete uvolněné peníze pro investice potřebovat.

Dlouhodobé dluhopisy, které ještě nedávno byly považovány za klidný přístav pro investování, si v rizikovosti vyměnily místo s akciemi. V současných podmínkách je téměř nemožné odhadnout, jaký dopad bude mít nynější situace na kredibilitu zadlužených společností. Stejně tak investování do nemovitostí, či nemovitostních fondů se za současných podmínek také jeví za nepřiměřeně rizikové, a to i přes ujišťování majitelů nemovitostí, že pravidelné příjmy z nájmů mají pod svou kontrolou. Rovněž i investování do předraženého zlata je za současných podmínek předmětem spekulace, nikoliv solidního investování.

Pokud zamýšlíte své volné peněžní zdroje utratit v kratší době, než 5 let, měli byste si začít více všímat státních dluhopisů pro zdrojové pokrytí záchranných balíčků, které zřejmě budou lepší alternativou k vašemu bankovnímu účtu. Na druhé straně, máte-li v bance nadbytečnou rezervu, kterou budete potřebovat za více než 5 let, nenechejte v ní své peníze zbytečně hnít a raději je investujte do akcií. Prakticky všechny tituly se dnes prodávají „za hubičku“ a stejně, jak tomu bylo doposud, i v následujících létech lze očekávat zotavení trhu a dohánění současných ztrát.

Např. společnost Conseq Investment Managament, a.s. už nyní ve svých podílových fondech Active Invest a Private Invest navyšuje podíl akciových pozic nákupem za nižší ceny, i když očekává ještě další poklesy. Jak ukazuje následující graf, otázkou není, jestli dojde k obnovení růstu cen akcií, ale kdy k němu dojde.

Další otázkou, kterou si jako potenciální investor můžete klást je, co si z téměř nekonečné nabídky podhodnocených akciových titulů vybrat. V tom Vám může pomoci několik rad.

Diverzifikujte!

V nejisté době, kdy není jasné, která firma a za jakých podmínek přežije, je nejspolehlivějším faktorem úspěšného investování diverzifikované portfolio. Pokud máte zainvestováno do sta firem, nebude pro Vás zásadní problém, když jedna či dvě firmy z Vašeho portfolia nenaplní očekávání. S klesajícím počtem zainvestovaných firem logicky roste i riziko investování. Tak proč toho raději nekoupit víc?

Nechejte za sebe pracovat odborníky

Pokud nechcete obětovat spoustu svého drahocenného času hledáním ideálních investičních příležitostí, svěřte se raději do rukou odborníků. Rovněž i jejich včasná adekvátní reakce na ekonomický vývoj může zabránit zbytečným ztrátám.

Nevkládejte všechna vejce do jednoho košíku

Pro obě předchozí podmínky je optimálním řešením podílový fond, nejlépe s aktivní správou. Tento nástroj kolektivního investování investorovi umožňuje i s poměrně nízkou investovanou částkou získat podíl na celkovém majetku fondu a tím se stát spoluvlastníkem mnoha firem. V optimálním případě byste si měli vybrat několik fondů spravovanými různými společnostmi, což v současných podmínkách není žádný problém.

Jaké dlouhodobé strategie jsou nyní pro investování optimální?

Určitě byste si do svého portfolia měli přidat podílové fondy s tzv. globální strategií. Takovéto fondy hledají investiční příležitosti v celosvětovém měřítku a zároveň usilují o snížení rozkolísanosti ceny podílových jednotek rovnoměrným rozložením investic podle ekonomických sektorů. Pro fondy s globální strategií je typické upřednostňování stabilních velkých firem ekonomicky vyspělých zemí před malými nebo středně velkými firmami z rozvíjejících se ekonomik nebo tzv. hraničních trhů. Za mnohé v tab. 1 uvádím několik příkladů fondů s tzv. globální strategií

Tab.1: Výběr podílových fondů s globální strategií

Do portfolií fondů s globální strategií mohou být zakomponovány i jiné fondy, jak je tomu např. u fondů Active Invest. Jelikož portfolio tzv. fondu fondů je mnohem členitější než klasický podílový fond, obvykle dosahuje nižší cenové rozkolísanosti a může tudíž být zacílen na kratší investiční horizont, např. 5 let, jak je tomu v případě dynamického fondu Active Invest. 

Součástí globálních strategií nebo v sektorových investicích zaměřených na spotřebitelský průmysl bývají i tzv. anticyklické tituly, které jsou cenově odolnější vůči konjunkturálním výkyvům. Jedná se o společnosti, které vyrábějí zboží krátkodobé spotřeby nezbytné k životu nebo na nichž jsou lidé závislí. Prostě to, co se prodává za všech okolností. Ať už jde o potraviny, alkohol, drogistické zboží, tabákové výrobky apod. Vhodné investice tohoto typu lze snadněji najít mezi burzovně obchodovatelnými ETF fondy (Exchange Traded Funds) nebo investičními certifikáty.

Naproti tomu opatrnější přístup doporučuji zvolit při investování do rozvíjejících se ekonomik v rizikových regionech, u nichž je geopolitické riziko umocněno komplikacemi se zvládnutím problémů spojených s koronavirem. 

Výjimkou jsou některé asijské státy s disciplinovaným obyvatelstvem, kterým se koronavirus podařilo zvládnout a nyní z toho mohou profitovat. Jedná se zejména o Čínu, Thaiwan a Jižní Koreu. Poměrně nižší pokles ceny akcií těchto ekonomik naznačuje optimističtější vyhlídku těchto investic.

Tab.2: Výběr podílových fondů zaměřených na sektor Číny

Mnozí analytici se přiklánějí k tvrzení, že svět po koronaviru bude trvale jiný, než ten, který jsme znali doposud. Koronavirus ukázal naši zranitelnost, pokud se nepodaří prohloubit mezinárodní spolupráci na vytvoření bezpečnějšího prostoru pro život. Témata společenské odpovědnosti, rozvoje zdravotní péče a biotechnologií zřejmě budou představovat hlavní směr dalšího vývoje po zotavení ekonomik. Z tohoto předpokladu vyplývá řada investičních příležitostí.

Tab.3: Výběr podílových fondů se strategií zaměřenou na zdravý životní styl, společenskou odpovědnost a biotechnologie

Na současné situaci mohou profitovat také některé podnikatelské obory, jako jsou e-shopy, firmy zaměřené na elektroniku, hry a zábavu na internetu nebo na rozvoj technologií.

V tomto případě lze doporučit např. Franklin Technology Fund (ISIN: LU0260870158), jehož prostřednictvím lze investovat do účastnických cenných papírů vydávaných technologickými společnostmi různé velikosti kdekoli na světě. I tento fond lze nyní zakoupit za levné peníze, neboť cena jeho podílových jednotek za poslední 3 měsíce poklesla o 18,3%.

Ve výčtu vhodných investic nelze opomenout skutečnost, že většina vyspělých zemí se bude snažit utlumit recesi masivními intervencemi do rozvoje infrastruktury. Bez ohledu na současné problémy lze konstatovat, že začíná doba, kdy je zapotřebí investice zasít a počkat si pár let na bohatou sklizeň.

Ing. František Saidl

finanční analytik